osobní komunikace

Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nejlepším způsobem, jak získat druhé, je zaplavit je přívalem slov. Tato představa však velmi často nefunguje. V mnoha případech platí, že chceme-li zapůsobit, uděláme lépe, uplatníme-li „tiché umění“ mlčet. Proč tom ...

Normální reakcí na to, že jsme se dopustili chyby, je chybu přiznat, ať již plně nebo aspoň částečně, a snažit se ji napravit. Lidé trpící velmi křehkým a zranitelným egem však svůj omyl ani tváří v tvář drtivým důkazům přiznat nedokážou. Své činy ne ...

Lidé se většinou domnívají, že se rozhodují racionálně. Skutečností však je, že řadu svých každodenních rozhodnutí provádí víceméně rutinně či automaticky, bez velkého uvažování. Často k nim navíc dochází i pod vlivem určitých nahodilých průvodních o ...

Emocionální vydírání je formou manipulace, která apeluje na naše city. Zpočátku může být skryté a na prvý pohled možná i nevinné. Podlehneme-li mu, stává se však velmi nepříjemné, a často i škodlivé. Je proto třeba ho rychle rozpoznat a účinně se mu ...

Jsou pro nás při rozhodování důležitější fakta, nebo způsob, jak nám jsou prezentována? Či, vyjádřeno jinak, hodnotíme obraz podle toho, co a jak zachycuje, nebo podle způsobu jeho zarámování?

Mimořádné či nepříznivé události, a to včetně pochybení s vážnými důsledky, vznikají v organizacích nejčastěji v důsledku dlouhodobějších řídících chyb. Tedy nikoli v důsledku individuální „chyby lidského činitele“ nebo „lidského selhání“, jak organi ...

Důvod, proč někteří lidé „nestíhají“, práce jim zabírá víc času, než je nutné, a zdržují občas i své okolí, nespočívá jen v tom, že jsou neschopní. Častou příčinou je, že jim schází osobní efektivita, tedy schopnost řídit svou činnost či udržovat odp ...

Špatná, především nesrozumitelná komunikace může vznikat v důsledku nedokonalých komunikačních schopností, někdy i určitého komunikačního zlozvyku, který si zcela neuvědomujeme. Někdy tak může jít skutečně o drobnost, například nešťastný neverbální p ...