Chytrý podcast Zuzany Tregnerové a Filipa Teplého ze společnosti EKP Advisory na téma 

Jak se odvolací finanční ředitelství vypořádává s odvoláními? 

Dnes se v našem daňovém podcastu zaměříme na způsob a statistiky, jak se odvolací finanční ředitelství vypořádává s odvoláními. Budeme se zabývat nejen postupem Odvolacího finančního ředitelství v odvolacím řízení, ale i jeho kompetencemi obecně. Statistická část bude analyzovat data pocházející z informací o činnosti Finanční správy za roky 2018 až 2022. 

Pojďme si nejdříve představit Odvolací finanční ředitelství, které sídlí v Brně a řídí ho ředitel. Působnost Odvolací finanční ředitelství vykonává pro celé území České republiky a jeho nadřízeným orgánem je Generální finanční ředitelství sídlící v Praze. Kromě toho, že má Odvolací finanční ředitelství v odvolacím řízení postavení odvolacího orgánu, má ještě jiné kompetence. Mezi ně patří provádění řízení o správních deliktech. Dále vykonává z pověření ministerstva působnost kontaktního orgánu při vymáhání některých finančních pohledávek či pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní. Další jeho kompetencí je vedení evidence a registrů nezbytných pro výkon působnosti orgánů Finanční správy. Tyto pravomoci jsou zakotveny v paragrafu 7 zákona o Finanční správě České republiky.  

Nyní se však přesuňme k odvolacímu řízení samotnému a úloze Odvolacího finančního ředitelství v něm.  

Odvolací finanční ředitelství, jako nadřízený orgán místních finančních úřadů, má v odvolacím řízení postavení odvolacího orgánu. Na Odvolacím finančním ředitelství jsou postoupena odvolání, kterým příslušný finanční úřad (jež vydal napadené rozhodnutí) nevyhoví. Odvolací finanční ředitelství přezkoumá v souladu s paragrafem 114 daňového řádu napadené rozhodnutí vždy minimálně v rozsahu uvedeném v odvolání. Uvedené potvrdil i Nejvyšší správní soud v rozsudku z listopadu roku 2009 – konkrétně se jedná o rozhodnutí číslo jednací 7 Afs 116/2009-70, ze kterého cituji: 

„Je povinností odvolacího správního orgánu vyplývající z § 50 odstavce 3 a odstavce 7 zákona číslo 337/1992 Sbírky, o správě daní a poplatků, přezkoumat napadené rozhodnutí v kontextu všech odvolacích důvodů a vypořádat se s nimi. Odmítne-li se odvolací správní orgán zabývat některou odvolací námitkou (důvodem), byť by k jejímu posouzení byl příslušný jiný orgán, nevypořádá se se všemi důvody uvedenými v odvolání žalobce; soud takové rozhodnutí zruší pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí.“ 

Přitom by ale mělo brát v potaz i všechny skutečnosti, které při revizi odvolání zjistí a které by mohly mít vliv na přezkoumávané rozhodnutí. Zmíněné podporuje i ustanovení paragrafu 115 odstavce 1 daňového řádu, kdy, je-li to účelné, může odvolací orgán provádět vlastní dokazování. Současně platí, že pokud se při přezkoumávání rozhodnutí objeví nesprávnosti nebo nezákonnosti odvolatelem neuplatněné, které mohou mít vliv na výrok rozhodnutí o odvolání, jsou odvolacím orgánem (tedy Odvolacím finančním ředitelstvím) prověřeny. 

Odvolací řízení by tudíž mělo být nezávislé a samostatné. Tím by měla být zajištěna dvojinstančnost odvolacího řízení a ve výsledku naplnění cíle správy daní, kterým je správné stanovení daně. 

Pro úplnost v této souvislosti zmiňme ještě pokyn MF-5 Finanční správy o stanovení lhůt při správě daní. Pokud prvostupňový správce daně, který odvoláním napadené rozhodnutí vydal, odvolání nevyhoví, platí lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání 6 měsíců. Pokud vyhoví v celém rozsahu nebo částečně, je lhůta 3 měsíce. Pokud je odvolání zamítnuto, ať už proto, že je nepřípustné nebo bylo podáno po uplynutí lhůty, mělo by být rozhodnutí o odvolání vydáno do 30 dnů. Je vhodné doplnit, že tento pokyn není právně závazný, a proto když Finanční správa nevydá rozhodnutí o odvolání do konce zmiňované lhůty, nebude to mít žádný zásadní dopad. V tomto případě však lze zvážit podání podnětu na nečinnost. 

Nyní se přesuneme k analýze výsledků odvolacího řízení zveřejňovaných každoročně Finanční správou.  

Podkladem pro výsledky analýzy jsou informace o činnosti Finanční správy. Z dat týkajících se odvolání vyřízených na úrovni Odvolacího finančního ředitelství mezi lety 2018 a 2022 vyplývá, že průměrná úspěšnost odvolání byla 32 %, jinými slovy dvě ze tří vyřízených odvolání skončila neúspěchem daňového subjektu. V absolutních hodnotách to znamená průměrný počet 3 300 zamítnutých odvolání za rok. Kladně vyřízených odvolání je průměrně 1 500 za rok. (Pro úplnost uvádíme, že v těchto datech nejsou zahrnuta odvolání, kde bylo řízení zastaveno.) 

Dvoutřetinová neúspěšnost odvolání je relativně vysoká. Je možné spekulovat, zda vysoká míra neúspěšnosti v odvoláních tkví ve skutečném pochybení daňového subjektu, nevhodně formulovaném odvolání, které ani není řádně podloženo důkazními prostředky, nebo skutečnost, že v některých případech mohou pracovníci Odvolacího finančního ředitelství názor správce daně prvního stupně spíše pouze potvrzovat, a nikoliv revidovat, jak jim to ukládá daňový řád. 

Z námi provedené analýzy dále vyplývá například to, že odvolání postoupená na Odvolací finanční ředitelství zaznamenala v posledních letech růst úspěšnosti, a to zejména v roce 2022. Úspěšnost odvolání zmíněného roku byla rekordních 42 %, což je nejvyšší úspěšnost od roku 2018. Zda rostoucí trend pokračoval i v roce 2023 bude možné zjistit až v momentě uveřejnění zprávy o činnosti Finanční správy za rok 2023. 

Největší počet kontrol a následně i rozhodnutých odvolání se týkalo DPH. Za období 2018 až 2021 Odvolací finanční ředitelství vyřídilo v průměru 3 822 odvolání týkajících se DPH a jejich průměrná úspěšnost byla 28 %. Úspěšnost odvolání u daně z příjmů právnických osob v roce 2018 byla 23 %, což je srovnatelné s úspěšností odvolání u DPH ve stejném roce.  

 

Pojďme si zopakovat dnešní téma na kontrolních otázkách. 

 

Otázka první 

Jaká je role Odvolacího finančního ředitelství v rámci odvolacího procesu? 

Odvolací finanční ředitelství je odvolacím orgánem.  

Otázka druhá 

Jaké jsou povinnosti odvolacího orgánu při přezkoumávání odvolání? 

Přezkoumává napadená rozhodnutí minimálně v rozsahu uvedeném v odvolání. Přitom není vázán na návrhy odvolatele a může provádět vlastní dokazování, pokud je to účelné. 

A otázka poslední 

Která oblast daní měla ve sledovaném období 2018 až 2022 největší počet kontrol? 

Největší počet kontrol se týkal daně z přidané hodnoty. 

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu z daňové oblasti. Na slyšenou.