Chytrý podcast Ladislava Zacha a Lizavety Azernikavy ze společnosti EKP Advisory na téma:

Daň z nemovitých věcí v roce 2025

Rok 2025 přináší několik změn v oblasti zdanění nemovitých věcí. Tyto změny zasáhnou nejen vlastníky nemovitostí, ale také obce, které mohou na situaci reagovat úpravou koeficientů. Tento podcast si klade za cíl přehledně shrnout nejvýznamnější novinky a vysvětlit jejich dopad.

Rok 2024 přinesl významné změny v oblasti daně z nemovitých věcí, které měly dopad na vlastníky nemovitostí po celé zemi. Ani rok 2025 nezůstal pozadu. Od 1. ledna vstoupilo v platnost několik nových změn.

Jednou z hlavních změn je úprava některých koeficientů, kterými se buď násobí sazba daně, či daňová povinnost. Co to znamená v praxi? Pro některé daňové poplatníky nárůst daně, pro jiné naopak úsporu na dani.

Jednou ze změn je zrušení jednoho ze základních koeficientů, tak zvaného koeficientu „1,5“, který byl v minulosti uplatňován na různé typy nemovitostí, jako jsou zdanitelné stavby pro rodinnou rekreaci, garáže nebo stavby a jednotky využívané k podnikání. Tento koeficient mohly obce dříve zavést obecně závaznou vyhláškou. Pokud obce na tuto změnu nezareagují například zvýšením místního koeficientu, může to vést ke snížení daňové povinnosti některých poplatníků.

Změnu zaznamenal i další koeficient, kterým se násobí výše daně, tak zvaný místní koeficient, a to v rozsahu svého stanovení. Obce budou nově oprávněny stanovit místní koeficient pro celé území obce, jednotlivá katastrální území, městské části, nebo dokonce pro jednotlivou skupinu nemovitých věcí. Ke stanovení místního koeficientu pro konkrétní nemovitosti budou muset obce místo obecně závazné vyhlášky použít opatření obecné povahy. Tento koeficient může být stanoven ve výši od 0,5 do 5,0, s výjimkou vybraných zemědělských pozemků, jako jsou orná půda, vinice nebo ovocné sady, u nichž lze koeficient nastavit pouze v rozmezí od 0,5 do 1,5. Obce tak získávají větší flexibilitu ve stanovení daňového zatížení poplatníků daně z nemovitých věcí.

S koeficienty souvisí také inflační koeficient, který byl zaveden již v roce 2024 s cílem reagovat na vývoj inflace v jednotlivých letech a zabránit reálnému poklesu daňového výnosu. Pro rok 2024 byl stanoven na bazické úrovni 1,0 a stejná hodnota zůstane i v roce 2025. To znamená, že tento koeficient nijak nezvýší daňové povinnosti poplatníků v tomto roce.

Další změnou v roce 2025 je úprava stanovení základu daně u lesních pozemků. Dosud bylo možné základ daně stanovit buď podle ceny zjištěné dle platných cenových předpisů, nebo podle pevné částky, která činila 3 koruny a 80 haléřů za metr čtvereční. Nově bude základ daně stanoven pouze jako součin skutečné výměry pozemku v metrech čtverečních a pevné částky 3 koruny a 80 haléřů za metr čtvereční.

Lesní pozemky též zaznamenaly změny v definici předmětu daně. Od roku 2025 se mění pravidla pro zdanění lesních pozemků. Dosud platilo, že pokud se na pozemku nacházel ochranný les nebo les zvláštního určení, nebyl tento pozemek předmětem daně z nemovitých věcí jako celek. Nově však nebude předmětem daně pouze ta část pozemku, na které se skutečně nachází ochranný les nebo les zvláštního určení. Zbývající část pozemku, která nesplňuje tuto definici, už předmětem daně bude.

Novinky tohoto roku se dotkly i osvobození od daně. Jednou ze změn je osvobození od daně z pozemků, na nichž se nachází ekologicky významný prvek, a to za předpokladu, že je zapsán v příslušné evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství. Tím došlo k rozšíření osvobození krajinných prvků, které lze od daně osvobodit oproti předešlým rokům. Nově mezi ně patří například krajinotvorné sady, terasy, solitérní dřeviny nebo skalky.

Na druhou stranu dochází ke zrušení osvobození některých typů pozemků. Konkrétně se to týká například příkopů, mokřadů, močálů, bažin, skalních útvarů, roklí a strží, pokud se nacházejí mimo zastavěné území obce a nejsou využívány k podnikání.

A co povinnost podání daňového přiznání v roce 2025?

Vlastníci nemovitostí by si měli dát pozor na povinnost podání daňového přiznání. Lhůta pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí byla stanovena na 31. ledna 2025. Důvody, jež zakládají povinnost podat daňové přiznání mohou být například: nákup či prodej nemovitosti, získání stavebního povolení, kolaudace nemovitosti či zahájení užívání nezkolaudované stavby, přístavba či nástavba atd. Zároveň i osoby, které pozbyly před 1. lednem 2025 veškerý svůj nemovitý majetek, jsou povinny do data podání daňového přiznání oznámit příslušnému správci daně, že na území jeho kraje ztratily postavení poplatníka daně z nemovitých věcí.

Pokud daňový poplatník zjistí po termínu pro podání daňového přiznání, že tuto povinnost nesplnil, doporučujeme ji splnit co nejdříve, než jej správce daně vyzve k podání. Pokud tento úkon stihne poplatník udělat ještě před vyzváním, nehrozí mu pokuta za opožděné podání daňového tvrzení. V případě jakýchkoliv pochybností je vždy vhodné konzultovat situaci s odborníkem, který může pomoci s výkladem daňových povinností a správným vyplněním přiznání.

 

Pojďme si téma zopakovat na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Musím podat daňové přiznání, pokud jsem nemovitost koupil v roce 2024?

Ano, pokud došlo k nabytí nemovitosti v roce 2024, bylo třeba podat daňové přiznání do 31. ledna 2025. Pokud jste tuto povinnost nestihli splnit, doporučujeme ji splnit ještě předtím, než obdržíte výzvu od správce daně. Vyhnete se tak pokutě za opožděné podání daňového tvrzení.

 

Otázka druhá

Jaký koeficient mohu očekávat u zemědělských pozemků v mé obci?

Koeficient pro zemědělské pozemky se bude pohybovat mezi 0,5 a 1,5, pokud jej však obec stanoví. Pokud není koeficient stanoven obcí, je vždy roven jedné.

 

Otázka třetí

Mám povinnost podávat daňové přiznání, pokud jsem v předchozích letech používal pro stanovení základu daně u lesních pozemků cenu zjištěnou podle platných cenových předpisů?

Ano, v tomto případě máte povinnost v roce 2025 podávat daňové přiznání.

 

A otázka poslední

Jak zjistím, zda mám povinnost podat daňové přiznání?

Povinnost může vzniknout z různých příčin, kterými mohou být například nákup či prodej nemovitosti, kolaudace, přístavba, nástavba, získání stavebního povolení a podobně. Nejsme schopni uvést veškerý výčet důvodů zakládající tuto povinnost. Pokud si nejste jisti, doporučujeme konzultaci s odborníkem.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.