Chytrý podcast Jakuba Kanického na téma:

Revoluce v regulaci obalů

Nové nařízení o obalech a obalových odpadech má přinést revoluci napříč mnoha sektory ekonomiky. Jedná se o další z evropských předpisů, který má podpořit přechod k udržitelné, cirkulární a klimaticky neutrální ekonomice a přispět tak k naplňování cílů ESG. Mezi hlavní cíle nařízení patří snižování množství vznikajícího odpadu, omezování jednorázových obalů ve prospěch opětovně použitelných, recyklace obalových odpadů, nahrazování primárních zdrojů pro výrobu obalů druhotnými surovinami, ale také posílení evropského vnitřního trhu. Jaké povinnosti a jaká omezení nás v budoucnu čekají a proč se dotknout všech?

Pravidla pro uvádění obalů na trh a nakládání s obalovými odpady jsou dosud v Evropské unii jen částečně harmonizovaná, a proto se v jednotlivých členských státech podstatně liší. Postupně počínaje srpnem 2026 se však namísto toho začnou používat jednotná evropská pravidla obsažená v nařízení o obalech a obalových odpadech. To by mělo usnadnit fungování jednotného evropského trhu.

Nařízení je výsledkem několik let trvajících politických jednání. Shodu v Evropském parlamentu a Radě se podařilo najít teprve před koncem roku 2024. Dva členské státy (Malta a Rakousko) přijetí nařízení nepodpořily, mimo jiné z důvodu možné vysoké administrativní zátěže a nákladů. Kritizovaly také to, že nařízení v mnoha případech nestanovuje úplná pravidla. Chybějící normy má teprve v budoucnu přijmout Evropská komise. To však s sebou nese nejistotu a ztěžuje přijímání strategických rozhodnutí, kam mají podniky směřovat investice.

Nařízení zavádí požadavky na udržitelnost a označování obalů v průběhu celého jejich životního cyklu – od designu, přes výrobu, uvedení na trh a užívání až po nakládání s nimi, když se stanou odpadem.

Obaly určené pro styk s potravinami nově nebudou smět obsahovat tak zvané věčné chemikálie označované PFAS, které mohou vést ke vzniku rakoviny či reprodukčních poruch nebo negativně ovlivňovat fungování hormonů štítné žlázy.

Od roku 2030 budou muset být všechny obaly až na stanovené výjimky recyklovatelné. To znamená, že obaly budou muset být navrženy tak, aby se z nich nakonec mohly stát dostatečně kvalitní druhotné suroviny. Podrobnější kritéria teprve stanoví Evropská komise. Soulad obalů se stanovenými požadavky budou výrobci dokládat technickou dokumentací obalů. Pro podporu co nejlepší recyklovatelnosti budou navíc poplatky v rámci kolektivních systémů rozšířené odpovědnosti výrobců muset být ekomodulované – tedy čím hůře recyklovatelný obal, tím vyšší poplatek.

Výrobci plastových obalů nebo plastových částí obalů budou muset v budoucnu zajistit minimální obsah recyklátu v těchto obalech. Tím se sleduje zvýšení poptávky po recyklátech jako druhotné surovině. Propustné čajové sáčky nebo štítky na ovoce a zeleninu budou muset být kompostovatelné.

Hmotnost a objem obalů by se měly snížit na minimum nezbytné pro zajištění funkčnosti obalů. Nařízení přitom podrobně vyjmenovává, které konkrétní funkční požadavky mohou ospravedlnit velikost obalu. Půjde například o ochranu výrobku, hygienu a bezpečnost, specifika výrobních procesů, logistiku nebo plnění právních požadavků. Naopak již neobstojí zvětšování obalů z důvodů čistě marketingových – například dvojité stěny nebo falešná dna. Soulad s těmito požadavky se bude opět prokazovat technickou dokumentací.

Nová pravidla mají také omezit prázdný prostor v obalech. U skupinových obalů, přepravních obalů a obalů pro zasílání zásilek zákazníkům e-shopů bude moci prázdný (nezaplněný) prostor činit maximálně 50 %. Jak se bude podíl prázdného prostoru v praxi posuzovat, má teprve stanovit Evropská komise.

Od roku 2030 budou zakázány některé obalové formáty, jako jsou jednorázové plastové obaly pro méně než 1,5 kila čerstvého ovoce nebo zeleniny. V ubytovacích zařízeních se již nebudou smět používat jednorázové obaly na hygienické potřeby (například mýdla a šampony). V sektorech stravování a ubytování bude zakázané jednorázové plastové nádobí nebo jednorázové plastové obaly na jednotlivé porce omáček, instantních smetan nebo cukru a koření.

Podniky budou také muset od roku 2030 dodržet určitý minimální podíl opětovně použitelných obalů. Půjde například o některé přepravní a skupinové obaly nebo prodejní obaly pro alkoholické i nealkoholické nápoje. Za tím účelem budou podniky každoročně podávat zprávu o plnění cílů v oblasti opětovného použití.

Nařízení podporuje zavádění doplňovacích stanic pro potraviny i jiné výrobky (například drogistické zboží). Stanovuje totiž jednotný právní rámec pro jejich fungování. Prodejci s prodejní plochou větší než 400 m2 se navíc budou muset vynasnažit vyčlenit od roku 2030 alespoň 10 % prodejní plochy na doplňovací stanice.

V odvětví ubytování, stravování a pohostinství budou muset podniky od roku 2027 spotřebitelům umožnit nechat si servírovat nápoje a hotové pokrmy do vlastních nádob. Nápoje a hotové pokrmy určené k odnesení s sebou budou podniky muset nabízet od roku 2028 také v opětovně použitelných obalech v rámci systému opětovného použití, a to bez příplatku ve srovnání s jednorázovými obaly. Spotřebitele bude nutné o tom informovat pomocí informační cedule.

Pro plastové a kovové jednorázové nápojové obaly bude muset každý členský stát od roku 2029 zavést zálohové systémy, aby byl každoročně zajištěn tříděný sběr těchto obalů v rozsahu alespoň 90 % hmotnosti. Zavedení zálohového systému nebude povinné, pokud členský stát bude v roce 2026 dosahovat nejméně 80 % tříděného sběru, požádá Evropskou komisi o výjimku a pro dosažení cíle 90 % představí plán provádění, v němž uvede strategii s konkrétními opatřeními včetně jejich harmonogramu.

Označování obalů (včetně piktogramů) bude v rámci všech členských států nově převážně jednotné. Na obalu bude muset být uvedeno mimo jiné i materiálové složení, aby se usnadnilo jeho třídění. Pro zálohované obaly si však členské státy budou moci ponechat nebo zavést vlastní štítky. Samotné kontejnery na obalové odpady budou mít nově jednotné evropské značení.

Tvrzení například o minimálním obsahu recyklátu budou moci být na obalech uváděna pouze tehdy, pokud budou překračovat minimální podíl stanovený na základě nařízení.

Obaly, ať už přepravní, skupinové nebo prodejní, používáme naprosto všude. Proto bude mít nové nařízení zásadní dopad na všechny podniky i koncové uživatele ve všech odvětvích ekonomiky.

Provádění nařízení s sebou přináší řadu výzev. Výrobci budou muset investovat do nových technologií a procesů, aby splnili požadavky na recyklovatelnost a opětovné použití obalů. Vzhledem k absenci prováděcích aktů Evropské komise však ještě není zřejmé, do jakých inovací se má investovat. Přechod na udržitelnější obaly může vést k vyšším nákladům, alespoň v krátkodobém horizontu. Předpokládá se však, že dlouhodobé úspory a přínosy pro životní prostředí by měly počáteční investice vyvážit. Úspěch nařízení bude záviset také na ochotě spotřebitelů přijmout nové typy obalů a aktivně se zapojit do systémů opětovného použití, zpětného odběru a recyklace.

 

Zopakujme si dnešní téma na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Jak nařízení o obalech a obalových odpadech podporuje snižování množství odpadu?

Snižování množství obalových odpadů chce nařízení dosahovat různými způsoby. Jedním z nich je ekodesign obalů tak, aby jejich hmotnost a objem byly omezeny na minimum nezbytné pro splnění funkčních požadavků vymezených nařízením. Podporují se také například doplňovací stanice nebo možnost servírování nápojů a hotových pokrmů do vlastních obalů.

 

Otázka druhá

Jak nařízení o obalech a obalových odpadech podporuje opětovné použití obalů?

Pro některé obaly stanovuje nařízení závazné minimální cíle opětovně použitelných obalů (například některé přepravní a skupinové obaly). Vedle toho se zakazují některé jednorázové obalové formáty (například v odvětví ubytování, stravování a pohostinství). V odvětví ubytování, stravování a pohostinství bude do budoucna také povinné nabízet opětovně použitelné nápoje pro nápoje a hotové pokrmy s sebou.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit opět u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.