Chytrý podcast Lucie Kořínkové ze společnosti Grantex accounting na téma:

Zdanění nepeněžních příjmů zaměstnanců

V říjnu 2024 vyvolal pozornost rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Afs 354/2023-48, který se vyjádřil k možnosti osvobození naturální mzdy od daně z příjmů fyzických osob. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že body v systému Cafeterie představují příjem zaměstnanců, a proto na ně dopadá zákon o daních z příjmů. V tomtod podcastu se zaměříme na to, jaké podstatné závěry pro praxi z pohledu využití benefitních bodů z daného rozsudku plynou.

Nejprve se podíváme na to, o jakou situaci se jednalo.

• V rámci daňové kontroly dospěl správce daně k závěru, že v případě snížení hrubých mezd zaměstnanců v souvislosti s příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění daňový subjekt neprokázal splnění podmínek pro osvobození od daně z příjmů. Dle argumentace Odvolacího finančního ředitelství se mělo jednat o naturální formu mzdy.
• Dále správce daně dospěl k závěru, že daňový subjekt neprokázal osvobození příjmů v případě odměn poskytnutých zaměstnancům formou připsaných bodů v systému Cafeterie.
• Daňový subjekt poskytoval svým zaměstnancům plnění ve formě bodů za předem vymezených podmínek, jednalo se například o plnění za aktivitu, pohár kvality, odměnu za NEJ zaměstnance, NEJ kolektiv nebo nástupní bonus či odměnu za získání nového zaměstnance. Dále též za životní a pracovní výročí či narození dítěte.
• Získané body následně zaměstnanci čerpali prostřednictvím nepeněžních plnění. Zaměstnanci tyto body mohli využívat na uspokojování například kulturních, sportovních, zdravotních či rekreačních potřeb či na nákup knih.
• Daňový subjekt přijal a dále nerozporoval závěry k příspěvku na penzijní připojištění a životní pojištění. V kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud zabýval pouze odměnami poskytovanými zaměstnancům plnění ve formě bodů v systému Cafeterie.

V čem spatřovalo Odvolací finanční ředitelství problém? Dospělo k závěru, že pokud plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci má vazbu na vykonanou práci, jedná se o mzdu. Vzhledem k tomu, že daňový subjekt vázal odměnu na splnění určitých pracovních úkolů, dosažení určitých cílů či na délku vykonávané práce, domnívalo se Odvolací finanční ředitelství, že se jedná o poskytování naturální mzdy za odvedenou práci. Z uvedených důvodů se nezabývalo Odvolací finanční ředitelství aplikací § 6 odstavce 9 písmene d) zákona o daních z příjmů, neboť se toto ustanovení vztahuje výhradně na nenárokové odměny. Dále uvádělo, že cílem daňového subjektu nebyla daňová úspora, ale vyhnutí se platbám povinného pojistného. V neposlední řádě uvedlo, že osvobození naturální mzdy by vedlo k diskriminaci zaměstnanců placených z veřejných prostředků, neboť ti nemohou pobírat naturální mzdu.

Po podané kasační stížnosti se věcí zabýval Nejvyšší správní soud. A jak rozhodl? Nejvyšší správní soud v první řadě upozornil na skutečnost, že zákon o daních z příjmů nepracuje s pojmem zaměstnanecký benefit, ale rozlišuje pouze pojem příjem, který se dále dělí na příjem podléhající zdanění a příjem od daně osvobozený. Aby mohlo dojít k osvobození od daně dle platného znění § 6 odstavce 9 zákona o daních z příjmů, musejí být splněny následující předpoklady:

Jedná se o nepeněžní plnění; které je poskytnuto zaměstnavatelem neboli jménem zaměstnavatele; z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (respektive příjmu po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (respektive nákladů), které nejsou výdaji (náklady na dosažení zajištění a udržení příjmů) a je poskytnuto za účelem realizace plnění vymezených v jednotlivých bodech § 6 odstavci 9 písmene d) zákona o daních z příjmů.

Podstatou nepeněžního plnění je kromě omezeného účelu, na který je poskytován, i forma, ve které je poskytnut. Z povahy věci je za nepeněžní plnění třeba považovat takové plnění, které není poskytováno v penězích a není ani směnitelné za peníze či jiné obdobné prostředky. Za nepeněžní plnění lze považovat také ta plnění, při kterých zaměstnavatel hradí peněžní částku osobě odlišné od zaměstnance a jeho rodinného příslušníka a tato osoba poskytne těmto osobám určitou výhodu či služby.

Nejvyšší správní soud tedy dospěl k totožnému závěru jako krajský soud, že pokud daňový subjekt splnil zákonné podmínky ustanovené § 6 odstavci 9 písmeni d) zákona o daních z příjmů, nelze daňovému subjektu vytýkat, že využil právní úpravu k poskytování nepeněžních plnění v prospěch svých zaměstnanců, tedy k účelu, k jakému měla sloužit, a za podmínek nastavených zákonodárcem. Dále konstatoval, že snaha daňových subjektů snížit daňovou povinnost je přirozená a sama o sobě není problematická, pokud se při ní daňový subjekt pohybuje v mezích zákona.

Nejvyšší správní soud tedy na základě všeho zmíněného uzavřel, že pokud se daňový subjekt rozhodl odměňovat své zaměstnance vedle mzdy, mohl k tomu využít peněžitou formu, daňový subjekt se nicméně rozhodl vyžít druhou možnost odměňování prostřednictvím nepeněžního plnění, což je způsob zákonem dovolený a předvídaný. Finanční orgány neuvedly žádné konkrétní pochybnosti, že takto daňový subjekt postupovat nemohl nebo nedodržel podmínky pro osvobození od daně.

 

Pojďme si zopakovat dnešní téma na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Jak zákon o daních z příjmů pohlíží na zaměstnanecké benefity a mzdu?

Zákon o daních z příjmů pracuje v § 6 odstavci 1 výhradně s pojmem příjmy ze závislé činnosti. Tyto příjmy pojímá velmi široce, aby postihl co nejširší okruh možných plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům. Z takto široce pojatého okruhu plnění je zřejmé, že různé zaměstnanecké benefity jsou příjmem jednotlivých zaměstnanců a dopadá na ně zákon o daních z příjmů. Stejně tak samotná mzda spadá do kategorie příjem. Splňují‑li ovšem zaměstnanecké benefity zákonem stanovené podmínky, mohou být jako nepeněžní plnění osvobozeny od daně.

A otázka druhá

Za jakých podmínek může dojít k osvobození příjmů?

Musejí být splněny následující předpoklady: Jedná se o nepeněžní plnění, které je poskytnuté zaměstnavatelem (jménem zaměstnavatele) z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů za účelem realizace plnění vymezených v jednotlivých bodech § 6 odstavce 9 písmene d) zákona o daních z příjmů.

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou.