Nový stavební zákon, díl 11. – Dokumentace a projektová dokumentace

V tomto díle našeho seriálu si vysvětlíme rozdíly mezi dokumentací pro povolení záměru a projektovou dokumentací. Nový stavební zákon, stejně jako předchůdci, stanoví, že u staveb, které podléhají povolení podle stavebního zákona, je stavebník povinen zpracovat zákonem předepsanou dokumentaci. Toto pravidlo zakotvuje nový stavební zákon v § 160 odst. 1. Z toho vyplývá i skutečnost, že pro drobné stavby, které nepodléhají žádnému povolovacímu režimu podle stavebního zákona, není potřeba zpracovávat žádnou dokumentaci podle stavebního zákona.

Stavební zákon používá pojmu dokumentace, dokumentace pro povolení záměru a projektová dokumentace jako zastřešující kategorie pro různé typy dokumentací, které je stavebník povinen předkládat stavebnímu úřadu pro účely řízení podle stavebního zákona.

Dokumentace je pojem, kterým stavební zákon rozumí v tom nejširším slova smyslu soubor technických či situačních výkresů, popisu vlastností záměru, resp. stavby a jeho technický popis. Tento pojem používá stavební zákon tam, kde chce genericky vyjádřit, že v daném postupu podle stavebního zákona je dokumentace jako taková relevantním podkladem.

Pojmem dokumentace pro povolení záměru používá stavební zákon jako souhrnný název pro dokumentaci pro povolení stavby, která se přikládá k žádosti o povolení stavby nebo zařízení, dokumentaci pro rámcové povolení, která se přikládá k žádosti o vydání rámcového povolení, a dále dokumentaci pro povolení změny využití území, která se přikládá k žádosti o povolení změny využití území. Tyto dokumentace označuje stavební zákon v § 157 odst. 1 souhrnně jako dokumentace pro povolení záměru i z toho důvodu, že stavební zákon stanoví, že jak žádost o vydání o povolení stavby nebo zařízení, tak žádost o vydání rámcového povolení, tak žádost o povolení změny využití území jsou projednávány v jednotném povolovacím procesu, a tím je právě řízení o povolení záměru.

Stavební zákon však také rozlišuje mezi projektovou dokumentací a dokumentací, která nemusí zpracována projektantem. Je mezi nimi nějaký obsahový rozdíl?

Na tuto otázku je nutné odpovědět negativně, neboť rozlišování na projektovou a můžeme říct ostatní dokumentaci, má význam pouze z toho hlediska, zda podle zákona existuje požadavek na osobu zpracovatele této dokumentace. Obsah projektové dokumentace i dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem je stejný, a stanoví jej v základních obrysech §  158 stavebního zákon a konkrétně vyhláška č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Stavební zákon totiž s ohledem na složitost dané stavby a jejích dopadů na životní prostředí, požární bezpečnost a ochranu života a zdraví osob rozlišuje stavby, u kterých musí být jejich dokumentace pro účely stavebního zákona zpracovaná autorizovanou osobou podle autorizačního zákona – projektantem, a kdy stačí, aby dokumentaci pro takovouto stavbu zpracovala osoba s předepsanou praxí a vzděláním.

Výkon činnosti projektanta je totiž výkonem činnosti tzv. svobodného povolání, na které jsou přísné zákonné požadavky z hlediska stavebního zákona, ale i právě již zmíněného autorizačního zákona. Projektant musí totiž být vždy členem samosprávné komory – České komory architektů, nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – a absolvovat tzv. autorizační zkoušky, aby mohl své povolání vykonávat. Jedná se tak tedy o příklad státem regulovaného výkonu povolování obdobně jako advokátů, notářů či lékařů. Tím má být v oblasti výstavby zajištěna dostatečná kvalita a bezpečnost navrhovaných a připravovaných staveb, neboť projektant také podle zákona odpovídá, že dokumentace bude zpracována v souladu se zákonem a právními předpisy.

Stavební zákon proto v § 156 a 157 stanoví, že obecně musí dokumentaci podle stavebního zákona zpracovat projektant, nejde-li o některou se zákonem stanovených výjimek. Výčet staveb, u kterých nemusí být jejich dokumentace zpracována projektantem, ale postačí, pokud je tato dokumentace zpracována osobou s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitou a alespoň tři roky praxe v projektování staveb. Jde například o stavby garáží nebo různé stavby pro zemědělství o zákone stanovených parametrech. A jaký má význam zpracování dokumentace projektantem?

Pokud stavební zákon pro daný druh stavby předepisuje formu projektové dokumentace, má to zásadní vliv na přípravu a povolení stavby. V takovém případě musí totiž stavebník zajistit zpracování dokumentace projektantem a pouze takovouto dokumentaci může stavebník předložit stavebnímu úřadu. Pokud stavebník předloží stavebnímu úřadu jako součást žádosti dokumentaci, která musí být podle zákona zpracována projektantem, avšak fakticky nebude, jedná se o zásadní vadu žádosti, u které stavební úřad nebude vyzývat stavebníka k jejímu odstranění, ale rovnou žádost odloží a nebude se jí tedy vůbec zabývat. Zajištění projektanta pro zákonem předepsaný druh dokumentace je tedy důležitou součástí přípravy staveb.

V příštím díle našeho seriálu navážeme na dokumentace podle stavebního zákona a vysvětlíme si, co jsou to požadavky na výstavbu a proč a kdy je nutné je dodržovat.

Pojďme si zopakovat dnešní téma na kontrolních otázkách 

Otázka první:

Co je to projektová dokumentace?

Projektová dokumentace je dokumentace pro účely projednání věci před stavebním úřadem, která musí být zpracována projektantem, tedy autorizovanou osobou podle autorizačního zákona. Autorizovanými osobami jsou autorizovaní architekti nebo autorizovaní inženýři a technici činní ve výstavbě.

A otázka druhá:

Musí být všechny dokumentace předložené k projednání stavebnímu úřady vždy projektovými dokumentacemi?

Ne. Stavební zákon umožňuje, aby pro vybrané druhy jednoduchých staveb mohla dokumentaci pro projednání před stavebním úřadem zpracovat i tzv. kvalifikovaná osoba, tedy osoba se zákonem předepsaným vzděláním a praxí.

Děkujeme za Vaši pozornost a budeme se těšit u dalšího chytrého podcastu z oblasti stavebního práva. Na slyšenou!