Novinky ze světa mezd a pracovního práva 31-35/2024 (26.7.–20.8.)
V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách v zákoníku práce, pravděpodobné výši minimální mzdy v roce 2025 nebo o velkém počtu nových zaměstnavatelů.
Novinky ze světa mezd a pracovního práva číslo 31-35/2024, aneb nejdůležitější aktuality za měsíc od 26. července do 20. srpna.
Další číslo tohoto týdeníku vyjde až 5. 9. 2024.
V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách v zákoníku práce, pravděpodobné výši minimální mzdy v roce 2025 nebo o velkém počtu nových zaměstnavatelů.
Novela zákoníku práce (zákon č. 230/2024 Sb.), která zavádí od 1. 8. 2024 mj. nový mechanismus pro valorizaci minimální mzdy (viz níže), přináší i další úpravy. Zakotvuje se tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem, ruší se povinnost zaměstnavatele sestavovat plán dovolených. Je upravena možnost sjednat odměnu z dohody s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a v neděli. Zvyšuje se limit pro osobní příplatek až na 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. Dochází k úpravě v oblasti subdodavatelské odpovědnosti ve stavebnictví a k úpravám pro zaměstnance ve zdravotnictví (viz níže). Ruší se tzv. stop výdělek při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání atd.
Srpnová novela zákoníku práce přináší i změny pro zaměstnance ve zdravotnictví. Zaměstnanci zdravotnických zařízení s nepřetržitým provozem, budou moci sloužit celodenní 24hodinové směny, budou pak mít nárok na příplatek ve výši nejméně pětiny průměrného hodinového výdělku za každou odslouženou hodinu, pokud budou sloužit více než 12 hodin. Zdravotníci nyní můžou sloužit 24hodinové služby, podle loňské právní úpravy však může směna trvat nejvýše 12 hodin, na ni naváže případně přesčasová práce. Nově bude příplatek za tuto práci ze zákona představovat nejméně 20 % průměrného hodinového výdělku u zaměstnanců odměňovaných mzdou a u zaměstnanců odměňovaných platem pevně 20 %. Příplatek mají dostávat i zaměstnanci pracující na dohodu. Změnu autoři novely zdůvodnili tím, že při nepřetržitém zajištění zdravotnických služeb vzniká potřeba práce nad rámec maximální délky směny 12 hodin systematicky. Tato práce není nahodilá a výjimečná a nesplňuje tak znaky práce přesčas, uvedli tvůrci úpravy.
Dále zmíním, že na základě nového valorizačního mechanismu by minimální mzda mohla podle odhadu MPSV od 1. 1. 2025 stoupnout o 1 700 Kč z 18 900 Kč na 20 600 Kč měsíčně, půjde o 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025. Tento návrh nyní MPSV předkládá do meziresortního připomínkového řízení. Od 1. 1. 2026 by pak podle odhadů vývoje průměrných mezd mohla dosáhnout 22 100 Kč. Do 31. 8. 2024 Ministerstvo financí vydá zpřesněnou predikci průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025. Po konzultaci se sociálními partnery a po zohlednění analýzy hodnotící přiměřenost vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok. MPSV na základě toho vypočte částku, zaokrouhlí ji na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. 9. 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025.
K 30. 6. 2024 působilo v ČR skoro 1,15 milionu OSVČ, nejvíce v tuzemské historii. To je oproti polovině loňského roku nárůst o 26 tisíc, OSVČ hlavních je 676 tisíc a vedlejších 471 tisíc. V 1. letošním pololetí začalo podnikat nejvíce lidí od roku 2011. Vyplývá to ze statistik ČSSZ. Nárůst není způsoben jen zvýšenou podnikatelskou aktivitou, nýbrž také změnami u dohod o provedení práce (nárok na dovolenou, e-Podání VPDPP, příplatky atd.). Zatímco v předchozích letech stály za meziročním nárůstem především OSVČ hlavní, letos zaznamenaly vyšší nárůst OSVČ vedlejší. Firmy DPP totiž kvůli zásadním změnám přestávají využívat a brigádníky spíše nabírají „na IČO“. Zaměstnavatelé hledají nejsnazší formu, jak zachovat flexibilitu a byrokratickou nenáročnost.
Na závěr upozorním na to, že kvůli nové evidenci pracovníků na dohodu o provedení práce vzrostl počet registrovaných zaměstnavatelů u ČSSZ, za červenec se jich nově přihlásilo zhruba 26 tisíc. V červnu, kdy ještě neplatila nová povinnost, se jich přihlásilo již asi 2 500. Zaměstnavatelé museli nahlásit všechny pracující dohodáře za červenec do 20. 8. 2024, jinak jim hrozí pokuta až 50 tis. Kč. Podle Hospodářské komory se musí těmto novým pravidlům přizpůsobit až 250 tisíc zaměstnavatelů, kteří využívají práci zaměstnanců na základě dohod mimo pracovní poměr.
Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit u dalších novinek ze světa práce a mzdy. Na slyšenou za dva týdny.