Chytrý podcast společnosti Sluto na téma

Zdanění kryptoměn

Společností už nějakou dobu rezonuje téma kryptoměn. Jedná se o velmi zajímavý investiční instrument, kterému stojí za to věnovat pozornost. Pokud se zabýváte těžbou kryptoměn, investujete do kryptoměn nebo s nimi obchodujete, popřípadě o něčem takovém uvažujete, tento podcast je přesně pro vás. Dozvíte se, jakým způsobem se příjmy plynoucí z kryptoměn daní a jaké jsou vaše daňové povinnosti.

Ať už těžíte kryptoměny, investujete do nich nebo s nimi obchodujete, je příjem plynoucí z kryptoměn předmětem daně z příjmů. Pokud s kryptoměnami nakládáte jako fyzická osoba, podléhá váš příjem dani z příjmů fyzických osob. Zdaňovacím obdobím je u fyzických osob kalendářní rok.

V případě, že se zabýváte těžbou kryptoměn a současně se jedná o činnost vykonávanou soustavně na vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku, ke zdanění příjmů z těžby kryptoměn dochází v rámci příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů. Pokud těžba kryptoměn naplňuje výše uvedené znaky podnikání, je třeba mít k této činnosti zřízené živnostenské oprávnění, a to konkrétně volnou živnost „Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“. K realizaci příjmu z těžby kryptoměn dochází až v momentě, kdy poplatník s vytěženou kryptoměnou obchoduje, příjem mu tedy nevzniká v okamžiku, kdy kryptoměnu obdrží, ale v okamžiku, kdy ji „použije“. Jako výdaje k zajištění a udržení příjmů lze uplatnit například výdaje za energii, výdaje na hardware a software či výdaje za nájemné prostoru. Ze samostatné výdělečné činnosti může podnikateli vzniknout ztráta, kterou si může snížit základ daně v následujících 5 zdaňovacích obdobích. Pozor na to, že i obchodování s kryptoměnami může být podnikáním, pokud naplní znaky podnikání podle § 420 občanského zákoníku – samostatná činnost vykonávaná soustavně na vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku. Dalším případem, kdy jsou příjmy plynoucí z kryptoměn zdaňovány v rámci § 7, je případ, kdy jsou kryptoměny součástí obchodního majetku. Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti podléhají dani z příjmů fyzických osob a současně odvodům na zdravotní a důchodové pojištění.

Při zdanění příjmů z podnikání se základ daně stanoví jako rozdíl mezi ročními příjmy a výdaji. Výdaje mohou být buď ve skutečné výši, nebo paušální, podle toho, co podnikateli vychází výhodněji. Paušální výdaje jsou u živnostenského podnikání ve výši 60 % příjmů, maximálně však do výše 1 200 000 korun. Skutečné výdaje jsou výdaje, které podnikatel prokazatelně vynaložil na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Tyto výdaje musí být průkazné, tedy k nim musí mít podnikatel doklad. V případě volby uplatňování druhu výdajů je třeba zvážit, v jaké výši jsou skutečné výdaje v porovnání s příjmy a také to, že v případě uplatňování paušálních výdajů odpadá podnikateli povinnost vést daňovou evidenci, stačí vést pouze evidenci příjmů a pohledávek, která je výrazně méně administrativně náročná. Dále je důležité si uvědomit, že přecházet mezi jednotlivými způsoby uplatňování výdajů není tak jednoduché. V případě přechodu ze skutečných výdajů na paušální a naopak, je třeba tuto skutečnost promítnout do daňového přiznání za zdaňovací období předcházející období přechodu, a to buď v řádném, nebo dodatečném daňovém přiznání.

Existuje však ještě třetí způsob, a tím je režim paušální daně. Poplatník se za splnění určitých podmínek daných zákonem o daních z příjmů může rozhodnout, že vstoupí do režimu paušální daně, což v praxi znamená to, že pokud neporuší podmínky tohoto režimu a jeho daň je po skončení období rovna paušální dani, nemusí podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Poplatník v paušálním režimu hradí měsíčně jednu paušálně stanovenou částku dle pásma, ve kterém se nachází, a tato částka vypořádává veškeré jeho daňové povinností týkající se daně z příjmů fyzických osob, zdravotního a důchodového pojištění.

V případě, že těžba kryptoměn, investice do kryptoměn nebo obchodování s kryptoměnami nenaplní dříve uvedené znaky podnikání, a kryptoměny nejsou součástí obchodního majetku, ke zdanění příjmů dochází v rámci ostatních příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů. Ostatní příjmy nepodléhají zdravotnímu a důchodovému pojištění, tedy dochází „jen“ k odvodu daně z příjmů fyzických osob. Zdanění podléhají příjmy dosažené z nakládání s kryptoměnami, tedy ke zdanění dochází až v okamžiku prodeje nebo jiného užití kryptoměny, ne v okamžiku nákupu. Jiným užitím kryptoměny se myslí směna, nákup zboží nebo služeb za kryptoměny. Je velmi důležité si uvědomit, že ke zdanění příjmů z prodeje dochází i tehdy, kdy si poplatník peníze nepřevede na svůj bankovní účet, ale ponechá si je v investiční platformě k reinvestici. Základ daně se u ostatních příjmů stanoví též jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Výdajem při prodeji kryptoměn je cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, tedy se jedná o cenu nákupu včetně poplatků souvisejících s nákupem. U ostatních příjmů lze uplatnit pouze skutečné výdaje, žádný výdajový paušál zde nejde použít. Příjmy a výdaje z jednotlivých kryptoměn se mohou vzájemně kompenzovat v rámci zdaňovacího období, nicméně v rámci dílčího základu „ostatní příjmy“ nemůže vzniknout ztráta, tedy základ daně je v případě výdajů vyšších než příjmy nulový. Pro jednoduché stanovení základu daně je dobré využít sestavu z konkrétní investiční platformy, ve které jsou vidět sumarizované příjmy z prodeje a hodnota nákupu včetně poplatků za zprostředkování.

Od roku 2025 bude s největší pravděpodobností platit možnost osvobození příjmů z kryptoměn v případě, že celkový hrubý příjem z prodeje nepřesáhne za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, částku 100 000 korun. Pokud dojde k překročení limitu, bude možné příjmy z prodeje osvobodit na základě tříletého časového testu. To znamená, že pokud poplatník držel danou kryptoměnu déle než 3 roky, bude příjem z jejího prodeje osvobozený od daně z příjmů. V zásadě tak dojde k narovnání podmínek, které jsou již dlouho platné pro cenné papíry. Současně budou příjmy z kryptoměn zahrnuty do souhrnného limitu pro osvobozené příjmů z prodeje obchodního podílu, cenných papírů a kryptoměn v roční výši 40 milionů korun. Výše uvedené osvobození příjmů z kryptoměn bude možné uplatnit pouze v případě, že dané kryptoměny nejsou součástí obchodního majetku. Toto osvobození mělo vejít v účinnost k 1. 1. 2025, to se však bohužel nestihlo schválit. V současné chvíli se hovoří o předpokládané účinnosti ke konci ledna, popřípadě začátku února 2025.

Pro výpočet daně je třeba sečíst dílčí základy daně podle § 6 až 10. Souhrnný základ daně se následně zaokrouhlí na celá sto koruny dolů a vynásobí se sazbou daně, která je do částky ve výši 36násobku průměrné hrubé mzdy (pro rok 2025 se jedná o částku 1 676 052 korun) ve výši 15 %. Nad tuto částku se aplikuje sazba 23 %.

Ke zdanění příjmů z nakládání s kryptoměnami dojde pouze tehdy, pokud má poplatník povinnost podat daňové přiznání. Daňové přiznání je povinen podat ten, komu tuto povinnost ukládá zákon o daních z příjmů. Osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání, musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob v případě, že její roční zdanitelné příjmy přesáhnou 50 000 korun. Do tohoto limitu se nezapočítávají osvobozené příjmy a příjmy, které jsou daněné srážkovou daní. Osoba, která má příjmy ze zaměstnání, je povinna podat přiznání v případě, že má současně příjem od dvou zaměstnavatelů, ze kterého je odváděna zálohová daň, popřípadě jsou-li veškeré její další příjmy mimo příjmy ze zaměstnání vyšší než 20 000 korun. Do tohoto limitu se nezapočítávají osvobozené příjmy a příjmy, které jsou daněné srážkovou daní.

V případě, že s kryptoměnami nakládá právnická osoba, nakoupené kryptoměny se promítají do jejího účetnictví, a to v podobě zásob. Prodej kryptoměn se účtuje do výnosů a jejich úbytek se účtuje do nákladů, a to v hodnotě dle metody oceňování, kterou účetní jednotka používá. Metodou oceňování může být metoda váženého aritmetického průměru nebo metoda FIFO. Výnosy z obchodování s kryptoměnami se tedy zdaňují v rámci obecného základu daně právnického osoby, na rozdíl od daně z příjmů fyzických osob nelze uplatnit žádné osvobození od daně z příjmů. Základ daně vychází z rozdílu mezi celkovými výnosy a náklady upraveného o položky, které zvyšují a snižují základ daně. Základ daně se u právnických osob zaokrouhluje na tisíce koruny dolů a aplikuje se sazba 21 %. Zdaňovacím obdobím je u právnických osob buď kalendářní, nebo hospodářský rok.

Z pohledu daně z přidané hodnoty kryptoměny představují alternativní platební prostředky. V případě, že podnikatel uskutečňuje těžbu kryptoměny pro vlastní účely, těžba kryptoměny není předmětem daně z přidané hodnoty. Pokud se jedná o směnu kryptoměn, popřípadě obchodování s kryptoměnami, z pohledu zákona o DPH se na toto pohlíží jako na finanční činnost, která je osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně.

 

Kontrolní otázky:

1. Za jakých podmínek bude pravděpodobně možné osvobodit příjmy z obchodování s kryptoměnami?

Platí limit 100 000 korun ročně, tříletý časový test a souhrnný limit 40 milionů korun.

 

2. Jsem zaměstnanec a v průběhu kalendářního roku jsem realizoval příjmy z obchodování s kryptoměnami ve výši 15 000 korun a příjmy z vedlejší činnosti jako OSVČ ve výši 10 000 korun. Mám povinnost podat daňové přiznání?

Ne, příjmy z obchodování s kryptoměnami jsou nižší než 100 000 korun, tedy jsou osvobozené, a příjmy z vedlejší činnosti jsou nižší než 20 000 korun.

 

3. Mám živnost na těžbu kryptoměn, moje roční příjmy jsou ve výši 1 800 000 korun a moje prokazatelné výdaje ve výši 1 200 000 korun. Vyplatí se mi použít výdajový paušál?

Ne, 60% paušální výdaje k příjmům ve výši 1 800 000 korun jsou ve výši 1 080 000 korun, což je méně než prokazatelné výdaje.