Chytrý podcast Petra Vondraše na téma:

Kdy jsou poštovní služby osvobozené?

Také si někdy kladete otázku, proč je odeslání dopisu bez DPH, ale odeslání balíku s daní? Nebo proč máte na dokladu poštovné při objednávce knih bez daně a při objednání oblečení v základní sazbě? Pojďme si v tom udělat jasno.

V prvním kroku si vymezíme poskytovatele poštovní služby. V jejich případě z pohledu daně z přidané hodnoty platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Prvním předpokladem pro osvobození poštovní služby je, že je poskytována držitelem poštovní licence. Ta je podle zákona číslo 29 z roku 2000 udělována Českým telekomunikačním úřadem. V právě končícím roce 2024 byla jediným držitelem poštovní licence Česká pošta, protože se jako jediná přihlásila v roce 2022 do výběrového řízení na držitele licence na období let 2023 a 2024. Se stejným výsledkem dopadlo i výběrové řízení pro roky 2025 až 2029, takže i v těchto letech bude opět Česká pošta jediným subjektem, který může poskytovat podle zákona o DPH základní poštovní služby osvobozeně od DPH.

V rámci přidělování poštovní licence jsou uvedeny služby, které její držitel, Česká pošta, musí poskytovat trvale na celém území České republiky. Tyto základní poštovní služby jsou pak držitelem licence, Českou poštou, poskytovány osvobozeně od daně z přidané hodnoty. Pro následujících pět let se jedná například o službu dodání poštovních zásilek určitých rozměrů a váhy v rámci tuzemska, dodání poštovních balíků o hmotnosti do 10 kilogramů do zahraničí nebo dodání doporučených či cenných zásilek. Pokud tedy bude pan Novák odesílat do zahraničí poštovní balík o hmotnosti 5 kilogramů Českou poštou, bude se jednat o službu osvobozenou od DPH. Pokud ten samý balík odešle některou z přepravních společností doručující balíky, bude mu služba dodání balíku účtována s českou DPH, protože nebude poskytnuta držitelem poštovní licence.

Kromě základních služeb obsažených v licenci udělené České poště je od daně z přidané hodnoty osvobozen i prodej poštovních známek. Musí se však jednat o známky platné pro použití v rámci poštovních služeb, tedy nikoliv známky sběratelské. Další podmínkou pro osvobození je, že částka za prodej známky nepřevyšuje její nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků, protože známky již velmi často neobsahují číselnou hodnotu, ale písmeno. V roce 2024 znamená například písmeno A dodání v prioritním režimu a odpovídá ceně 34 korun. Známka s písmenem A prodaná za 34 korun tedy podléhá osvobození od DPH, protože prodejní cena odpovídá částce podle poštovního ceníku.

Kromě známek prodávaných za účelem úhrady poštovní služby, je možné zakoupit i známky sběratelské. Jejich prodej nepodléhá osvobození, které je výjimkou ze základního pravidla vše zdanit. Ale speciální postavení v zákoně o DPH mají i známky sběratelské. Při jejich prodeji může být použit zvláštní režim, v němž zdanění podléhá jen přirážka obchodníka, tedy rozdíl mezi pořizovací cenou známky a cenou prodejní. Sběratelské předměty, na něž lze zvláštní režim zdanění použít, jsou uvedeny v příloze číslo 4 zákona o DPH. Jedná se o poštovní známky, výplatní známky nebo kolky, poštovní ceniny a jiné sběratelské předměty, které patří do kódu nomenklatury celního sazebníku pod číslo 9704. Jak již bylo zmíněno, zdanění podléhá přirážka obchodníka. Ten musí být pro účely zvláštního režimu plátcem nebo osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Nicméně v případě sběratelů známek se bude spíše jednat o soukromé osoby nepovinné k dani, které v rámci svého koníčku spíše nakupují, než prodávají známky. A pokud již sběratel něco prodá, musel by překročit obrat pro registraci, což znamená prodat známky za více než 2 miliony korun, aby se stal plátcem.

Pokud dojde k přeprodeji poštovní služby, nejedná se již o službu osvobozenou, protože přeprodávající subjekt je pro svého zákazníka v pozici poskytovatele poštovní služby. A to poskytovatele bez poštovní licence, který poštovní službu osvobodit nemůže. Co ale může, je použít ustanovení paragrafu 36 odstavce 13. Ten je hojně využíván u tak zvaných přefakturací, kdy plátce přeúčtovává svému zákazníkovi částku, kterou sám musel ve stejné výši za dané plnění uhradit. Ideálně by měl plátce o takovéto přefakturaci účtovat jen na trojkových nebo také zúčtovacích účtech, kterými dává najevo, že se nejedná o jeho náklad ani výnos, ale plnění přes něj v uvozovkách jen přetéká. Podmínka, že si takový plátce nemůže uplatnit odpočet, je zde splněna, protože přijatá služba od České pošty je osvobozena od daně, a tedy bez možnosti odpočtu. Přefakturované poštovné ve stejné výši pak může být mimo základ daně.

A když už jsme u základu daně, tak se podívejme, proč je na daňových dokladech poštovné a balné někdy v různých sazbách. Důvodem je to, že při objednávkách v e-shopech je poštovné vedlejším plněním k tomu hlavnímu, ať to jsou knihy, kosmetika nebo oblečení. A vedlejší plnění je součástí základu daně toho hlavního, a proto na něj dopadá stejná sazba daně. V případě kosmetiky nebo oblečení to je základní sazba daně ve výši 21 %, zatímco u nákupu knih je poštovné osvobozeno od DPH, ale nikoliv z titulu poštovní služby, protože tomu brání absence poštovní licence dodavatele knih, ale z titulu osvobození, které platí pro knihy.

V judikatuře Soudního dvora najdeme dva rozsudky, které se týkají dnešního tématu. A v celku spravedlivě rozděleno je jeden na veřejnou poštovní službu a druhý na dodání poštovních známek. V závěru rozsudku C-357/07 TNT Post UK je konstatováno, že osvobození se týká všech subjektů, tedy veřejných i soukromých, ale za podmínky, že v členském státě poskytují všeobecné poštovní služby. Řečí českého zákona to jsou základní poštovní služby.

Druhý rozsudek pod označením C-114/14 Komise versus Švédsko uvádí, že členské státy jsou povinny osvobodit od daně z přidané hodnoty dodání poštovních známek, pokud jsou určeny pro použití v rámci poštovních služeb a jejich dodání je v částce odpovídající jejich nominální hodnotě.

 

Pojďme si dnešní téma zopakovat na kontrolních otázkách.

 

Otázka první

Jaké podmínky musí být splněny, aby byla poštovní služba osvobozena od daně?

Poskytovatel musí být držitelem poštovní licence a musí se jednat o základní poštovní službu, kterou obsahuje poštovní licence poskytovatele.

Otázka druhá

Proč není správně, když je na daňovém dokladu e-shopu uvedeno zboží v základní sazbě DPH a poštovné osvobozeně od DPH?

Poštovné je vedlejší plnění k hlavnímu, což je dodávané zboží, a patří tedy do základu daně dodávaného zboží. Jako součást základu daně dodávaného zboží tudíž musí být zatíženo stejnou sazbou, jaké podléhá dodávané zboží.

 

Otázka třetí

Plátce nakoupí od České pošty poštovní známky, na nichž je uvedena nominální hodnota 34 korun. V prodejně dárkových předmětů v centru Prahy nabízí tyto známky za cenu 50 korun. Může být dodání této poštovní známky za 50 korun osvobozeno od DPH?

Nemůže, protože prodejní částka přesahuje nominální hodnotu poštovní známky.

 

Děkujeme za vaši pozornost a budeme se těšit znovu u dalšího chytrého podcastu. Na slyšenou!